|
|
Paliativní péče v neonatologii z ošetřovatelského hlediska
PAJTLOVÁ, Caroline
Cílem výzkumné diplomové práce bylo zjistit informovanost o systému dětské paliativní péče se zaměřením na novorozenecké období a porovnat názory zdravotnických profesionálů na systém paliativní péče v neonatologii. Cílem výzkumné části bylo také zhodnotit připravenost ošetřovatelských profesí na spolupráci s veřejností v oblasti péče o nedonošené novorozence v závěru života. V teoretické části jsou uvedeny současné poznatky z oblasti perinatální paliativní péče. Dále teoretická část mapuje současné vědění o možnostech podpory a dalším vzdělávání zdravotnických profesionálů a vymezuje možnosti rozloučení se s dítětem po perinatální ztrátě. V empirické části jsou uvedeny výsledky kvalitativního výzkumného šetření pomocí standardizovaných hloubkových individuálních rozhovorů s dětskými sestrami v pěti perinatologických centrech v České republice.
|
|
|
Podporující péče u předčasně narozených novorozenců s psychologicko-etickými aspekty
TOMANOVÁ, Věra Veronika
Diplomová práce, respektive její teoretická část, seznamuje s oborem neonatologie, konkrétně se specifikací předčasně narozených novorozenců s ohledem na podporující péčí o ně. V práci jsou představeny základní pojmy v neonatologii, systém neonatologické péče, včetně potřeb předčasně narozených novorozenců, které jsou součástí každodenního ošetřovatelství. V návaznosti na výše uvedené kapitoly je v práci popsána nejen samostatná podporující ošetřovatelská péče, ale i možnosti psychosociální péče v neonatologii. Pro komplexnější představení problematiky předčasně narozených novorozenců zahrnuje diplomová práce také poznatky týkající se etických otázek v neonatologii a uvedení některých organizací v České republice, které jsou nedílnou součástí podporující péče. Vypracovaná práce by měla odpovídat svým charakterem programu Ošetřovatelství, konkrétně Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech - modul pediatrie. V empirické části diplomové práce byl použit kvalitativní výzkum metodou dotazování. Ačkoliv je tento vědecký přístup náročnější z časového hlediska, považovala autorka tuto metodu vzhledem ke zvolenému tématu za smysluplnější a přirozenou, poněvadž se týká podpory života těchto dětí a jejich rodin. Předčasně narození novorozenci jsou jedineční, ovlivňující a obohacující lidské bytí jako takové. Cílem práce bylo zaprvé zjistit, jak je podporující péče u předčasně narozených novorozenců vnímána poskytovateli, zadruhé zveřejnit úvahy poskytovatelů podporující péče vůči předčasně narozeným novorozencům v Českých Budějovicích. Výzkumné šetření bylo uskutečňováno v souvislosti s výše uvedenými cíli, které mají pro autorku význam a cennou hodnotu. Výsledky práce: Informanti se domnívali, že společnost neměla dostatek informací o poskytovaných službách. Téměř všichni oslovení spolupracovali na nějakém výzkumu či projektu. Dotazovaní jako poskytovatelé služeb uznávali připomínky od klientů. Oslovení měli zájem o zlepšení či zdokonalení služeb. Zároveň všichni specifikovali mnoho faktorů a obtíží, které ztěžují činnost. Informanti konkretizovali zahraniční zkušenosti. Dotázaní se cítili dostatečně ohleduplní. Taktéž vyjádřili upřímně vlastní rezervy při profesi. Oslovení zaujímali převážně partnerský a jemný přístup k předčasně narozeným dětem a rodinám. Poskytovatelé služeb patřičně odůvodnili konkrétní přístup ve výpovědích. Informanti vyjádřili vlastní respekt k předčasně narozeným dětem a rodinám s konkrétním odůvodněním. Nejvíce byl zastoupen respekt poskytovatelů k potřebám rodiny, biorytmu dítěte, přirozenosti, intuici a osobnímu tempu dítěte. Na práci lze nahlížet jako na zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost, která by mohla zkvalitnit současnou praxi. Na základě představení dané problematiky prostřednictvím diplomové práce autorka vydala průvodce týkajícího se předčasně narozených novorozenců.
|
|
|
Psychologicko-etické aspekty posledních věcí člověka
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá posledními věcmi člověka z psychologicko-etického pohledu, neopomíjí však ani náhled sociální. S tématem je zde pracováno také v souvislosti vybraných současných etických systémů, především deontologismu a utilitarismu, vzhledem k tématu práce je pojednáno také o bioetice. Z oblasti psychologie se práce podrobněji věnuje existenciální psychoterapii, respektive logoterapii rakouského psychologa Viktora E. Frankla. Je zde zahrnuta také problematika pohřbívání, možnosti posledního rozloučení, a to i v religionistickém a etnickém náhledu. Stěžejní část práce se zabývá především potřebnou psychosociální péčí o nevyléčitelně nemocné, umírající a jejich blízké v období pre finem, in finem a post finem u očekávaného úmrtí dospělých, a vlivem této péče na prožívání finálního období života umírajících a následného truchlení pozůstalých. V práci je v krátkosti zmíněno i téma paliativní a hospicové péče. Práce rovněž sleduje zhodnocení vlivu posledního rozloučení na průběh truchlení pozůstalých. Inspirací pro psaní práce byly kromě odborné literatury a dalších odborných zdrojů ve značné míře i vlastní mnohaleté pracovní zkušenosti autorky, díky kterým je práce doplněna četnými vlastními kazuistikami.
|
|
|
Vliv akutního stresu na zdravotnického záchranáře a následná krizová intervence
JIŘIŠTA, Vladimír
Diplomová práce pojednává o problematice psychického zatížení zdravotnických záchranářů na zdravotnické záchranné službě, dále mapuje možnosti využití krizové intervence v případě nadlimitních stresových událostí v praxi těchto pracovníků. Práce je rozdělena do dvou částí a to teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsou vymezeny základní termíny týkající se zdravotnické záchranné služby a zdravotnických záchranářů, stresu, stresové zátěže a následné psychosociální péče, krizové intervence a její historie. Praktická část je zaměřena na výši psychické zátěže v praxi u zdravotnických záchranářů, která byla zkoumána pomocí Meisterova dotazníku. Dále byli respondenti dotazováni na možné příznaky přítomnosti akutního stresu. Další část dotazníku zjišťovala povědomí a možnou zkušenost s psychosociální pomocí a krizovou intervencí mezi zdravotnickými záchranáři na zdravotnických záchranných službách. Šetření bylo provedeno dotazníkovou metodou v rámci dvou krajů ČR a to kraji Královéhradecké a kraji Moravskoslezském.
|
|
|
Změna otcovské role po narození nedonošeného dítěte z psychosociálního hlediska
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je zabývá zkušenostmi s problematikou předčasně narozených dětí z pohledu otců. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímá svojí roli otec po narození nedonošeného dítěte, poukázat na jeho pocity a potřeby a zároveň zmapovat psychosociální dopad na rodinu z jeho pohledu. V bakalářské práci byly položeny tyto výzkumné otázky. Jak prožíval období před a těsně po narození nedonošeného dítěte otec? Co otci pomohlo zvládnout nastalou situaci? Odrazila se tato situace nějakým způsobem v jeho běžném životě? Práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumu. Data byla získána na podkladě rozhovorů s otci a metodou obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořili otcové dětí, které byly hospitalizované na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice. Výsledky šetření ukazují, že předčasné narození dítěte je pro otce velmi náročnou životní událostí, která značně ovlivňuje jeho každodenní život. Pro otce je důležité vědomí, že má možnost s někým sdílet svoje pocity a potřeby.
|
|
|
Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním.
ŠIŠKOVÁ, Lenka
Diplomová práce "Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním" pojednává o nemoci, která svému nositeli přináší mnoho psychosociálních dopadů. Mezi nejčastější lze zařadit pracovní omezení a psychické obtíže. Problematika epilepsie mě velice zajímá, proto jsem si toto téma vybrala pro svou diplomovou práci a navazuji tím na bakalářskou práci psanou v roce 2008. Cílem práce bylo zjistit, zda epileptochirurgie má kladný vliv na pracovní uplatnění a psychickou oblast. Byly stanoveny dvě hypotézy, v kterých předpokládám, že operační léčbou se zlepšila pracovní a psychická oblast. Hypotézy byly zjišťovány kvantitativním výzkumem, technikou sběru dat byl dotazník, na kterém se podíleli dospělí nemocní, kteří podstoupili chirurgickou léčbu epilepsie a jsou v péči Centra pro epilepsie Na Homolce v Praze, dále v péči neurologického oddělení v Českých Budějovicích a ve Strakonicích. Výsledky poukázaly na to, že oblast pracovní se epileptochirurgickým zákrokem nezlepšila, a stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Mnoho lidí je stále nezaměstnaných, nalézt pracovní místa je i nadále obtížné. Nabídka pracovních pozic se moc nerozšířila. Ti, kteří pracují, často pociťují v zaměstnání stres, napětí. Někteří dokonce o zaměstnání po operaci přišli nebo jejich pracovní zařazení neodpovídá dosaženému vzdělání, možnostem. V oblasti psychické došlo ke zlepšení, mnoho dotázaných netrpí psychickými obtížemi jako před operací. Psychické poruchy se u některých respondentů redukovaly či zcela vymizely. Jsou sebevědomější, vyrovnanější, využívají méně odborné pomoci. Zde vidím efekt operační léčby jako velmi přínosný. Výsledky práce by mohly být využity v literatuře pro širokou veřejnost i odborníky, kteří se této problematice věnují ve své praxi.
|
|
|
Sociální pracovník jako člen týmu zajišťujícího komplexní péči o rodinu s předčasně narozeným dítětem
ZABILKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá psychosociálními aspekty předčasného porodu, kterým není v naší společnosti zatím věnována taková pozornost, jakou by zasluhovaly. Cílem práce je poukázat na potřebu poskytování odborné psychosociální péče rodinám předčasně narozených dětí v rámci neonatologického oddělení a posoudit možnost využití role sociálního pracovníka při poskytování této péče. Práce je koncipována jako kvalitativní výzkum. Technikami sběru dat byly polostrukturovaný rozhovor a obsahová analýza dat. Výzkumný soubor tvořilo 11 odborníků různých profesí zainteresovaných do péče o předčasně narozené děti a jejich rodiny. Práce částečně navazuje na výzkum z roku 2007, ve kterém jsem se zabývala psychosociální problematikou předčasných porodů z pohledu rodičů nedonošených dětí. Výsledky výzkumu jednoznačně potvrdily, že je nutné usilovat o vytvoření konceptu odborné psychosociální péče, která by tvořila mezičlánek mezi ošetřujícím personálem a rodiči. Tato péče by měla být postavena na následujících formách pomoci tak, aby podporovala fungování rodiny a zdravý vývoj dítěte: poskytování krizové intervence, podpora raného vztahu matky(rodičů) a dítěte, podpora a posilování rodičovských kompetencí, poskytování poradenství týkajícího se péče o předčasně narozené dítě, příp. dítě s postižením, poskytování sociálně právního poradenství, zprostředkování navazu-jících služeb, podpora výměny zkušeností mezi rodiči. Sociální pracovník je k poskytování této péče odborníkem zcela kompetentním. Jak z výzkumu vyplývá, pro zajištění jeho činnosti v rámci multidisciplinárního týmu neonatologického oddělení neexistuje jednotná právní úprava. Předpoklady pro výkon jeho povolání stanoví zákon o sociálních službách, samotná činnost by se nejspíše řídila zvláštními právními předpisy, které upravují výkon činnosti sociálního pracovníka ve zdravotnických zařízeních. Práce může v praxi posloužit všem odborníkům, kteří usilují o poskytování komplexní péče rodinám předčasně narozených dětí, tedy péče, jejíž přirozenou součástí je také odborná psychologická pomoc.
|
|
|
MOŽNOSTI PSYCHOSOCIÁLNÍ PÉČE O RODINU S PŘEDČASNĚ NAROZENÝM DÍTĚTEM
ZABILKOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá problematikou předčasně narozených dětí. Předčasné narození představuje vysoce zátěžovou situaci nejen pro dítě samotné, které je z důvodu nezralosti ohroženo celou řadou více či méně závažných zdravotních komplikací, ale i pro jeho rodiče. Cílem práce bylo zmapovat možnosti psychosociální péče o rodinu s předčasně narozeným dítětem. Práce byla koncipována jako kvalitativní výzkum. Technikami sběru dat byly polostandardizovaný rozhovor, zúčastněné pozorování a sekundární analýza dat. Zkoumaným souborem byly maminky předčasně narozených dětí, které porodily před 32. týdnem těhotenství a byly se svými dětmi hospitalizovány déle než 3 týdny na neonatologickém oddělení nemocnice v Českých Budějovicích.
|
host ::
RSS.